Stejně jako chodí po světě vrazi, kterým spáchání vraždy nebylo prokázáno, hemží se to po celém světě podvodníky, na které byla světská spravedlnost krátká. Ty všechny musí systém takto vnímat a ani v nejmenším je skutečnost, že byli souzeni, nesmí diskriminovat. Tak to je, a civilizovanému člověku nezbývá než to respektovat.
Myslím, že je v této souvislosti dobré si připomenout řadu minimálně amorálních počinů Andreje Babiše, mezi které bezpochyby patří i kauza Čapího hnízda. Konečně i soudce při odůvodnění rozsudku upozornil, že obecně k porušení zákona došlo, protože o dotaci bylo zažádáno neoprávněně. Proto musela být vrácena, a proto také žalobce pro obviněné požadoval jen podmíněné tresty a náhradu škody. Případný nepodmíněný trest by, a to i s ohledem na délku kauzy, neměl proto žádný smysl. Abych to vyjádřil zcela jasně, morální pochybení Andreje Babiše je, jako v případě jiných jeho kauz, nepochybné, pouze mu nebylo dokázáno spáchání trestného činu.
Proč na to upozorňuji? Nejsem zklamán, že Babiš nebyl odsouzen, a v jistém smyslu jsem tomu rád. Pokud Andrej Babiš nevyhraje prezidentskou volbu, nebude to moci přičítat onomu spiknutí a údajnému politickému procesu, a pokud volbu vyhraje, nebudeme účastni té ostudy, že máme prezidenta ve výkonu trestu. Zaznamenal jsem však hlasy, které hovoří o jakési paušální rehabilitaci Andreje Babiše, což mi přijde naprosto absurdní, protože ten byl důvodně podezřelý, protizákonný skutek se průkazně stal, a tak je Andrej Babiš, jak už jsem uvedl, pouze a jenom oním neodsouzeným.
