Už to zaznělo mnohokrát. Brutální útok palestinských radikálů byl bezprecedentní a v obecné rovině ospravedlňuje k neméně radikální odplatě, která ovšem musí být zacílena na teroristy, a ne na civilní obyvatelstvo, protože ji provádí armáda státu, a ne jiné teroristické komando. Už také asi někoho napadlo, že utrpení žen a dětí, které povraždili nějací fanatici, se fakticky neliší od utrpení lidí pomalu umírajících v sutinách rozbombardovaných domů. Lze si také představit, co s tímto spojené emoce udělají s muslimy v islámském světě, a zvláště pak s těmi, kteří jsou rozptýleni po celé planetě.
K etické a morální rovině tohoto problému asi není moc co dodat. Čím více poroste neúměra a neadekvátnost odvetných operací Izraele, tím se bude prohlubovat nesouhlas, zděšení a odpor i těch lidí, kteří obecně s židovským státem sympatizují, natož pak těch, kteří na jeho počiny nahlíží kriticky. Nálady ve svých zemích pochopitelně musí vnímat i politikové, kteří navíc logicky reflektují i obecné politické, ekonomické a bezpečnostní aspekty.
Islámské státy, se kterými má naše euroatlantická civilizace mnohdy zásadní ekonomické vazby, se bouří, což může mít vážné důsledky. Situace také počíná využívat Rusko, které snadno nachází nové či staronové spojence. Muslimské menšiny v západní Evropě, které často nejsou lokálně už ani menšinami, jsou obecně problematické i v dobách klidu, dobře víme, jak může vypadat jejich radikalizace způsobená jakýmkoli vnějším podnětem týkajícím se světa islámu, který je nesrovnatelně více nábožensky propojen, než je tomu třeba v případě křesťanů.
Kdyby šlo jen o spravedlivý boj za územní integritu a samotnou existenci státu Izrael, řekl bych, že svět musí přijmout rizika i všemožné nepříjemnosti spojené s podporou židovského státu. Palestinská otázka ovšem není takto jednoznačně položena. Jinak řečeno, pokud by byl Izrael okolními arabskými státy napaden a bojoval o svou existenci, což se již několikrát stalo, bylo by povinností demokratického světa mu pomoci, a to bez ohledu na možné dopady. Palestinská problematika je však řetězcem chyb, omylů a špatností provázejících celou novodobou historii Izraele, přičemž svůj podíl viny mají všichni zainteresovaní.
V zásadě lokální konflikt celá desetiletí destabilizuje celosvětovou politiku a za celou tu dobu není svět tento problém schopen vyřešit. Naopak je na obou stranách živena nenávist spojovaná s mnohdy až absurdními argumenty, které se týkají jakýchsi historických územních práv a náboženských aspektů patřících do bájí starověku a středověku, a ne do 21. století. Problémovost současného islámského světa je obecně známá, stejně jako fakt, že Izrael je civilizovaný stát evropského střihu, který je od svého vzniku v nelehké situaci a vlastně stále bojuje o svou existenci. Teď ovšem bojuje i o podporu západního světa, o kterou může velmi snadno přijít.
