Je Tomáš Klus reprezentantem umělců, kteří jsou svědomím našeho národa?

Tomáš Klus vstoupil do války s medii vlastněnými Andrejem Babišem a zároveň se opřel do umělců, kteří politiky kritizují, ale za mrzký peníz jsou ochotni se svým postojům zpronevěřit. Kde je ale hranice toho zaprodání se?

Nepatřím právě k obdivovatelům Tomáše Kluse coby hudebníka, a stejně jako u jiných neumím ani rozpoznat, jestli nějaké deklarované postoje vychází z jeho přesvědčení, nebo jsou jen mediální pózou, která má jaksi a priori stavět umělce do role bojovníka proti establishmentu. Tím však nechci říci, že by mi ony postoje nebyly mnohdy blízké. Stejně tak mi přijde správné kritizovat pokrytectví umělců, kteří se nechají živit těmi, které s gustem kritizují a proti kterým jakoby bojují. Je však otázkou, kde je hranice toho, co je tou „kolaborací“ s kritizovanými politiky.

Mám zcela zásadní problém s osobou Andreje Babiše a s jeho politikou, ale nebudu proto zkoumat, jestli ten či onen buřt vyrobila firma patřící k Agrofertu a podle toho si ho koupit, či nikoli. To bych také mohl přemýšlet nad tím, jestli mrkev, kterou chroupu, nebyla hnojena hnojivy podobné firmy. A abych nechodil daleko, publikuji tento článek na blogu, který spravuje Mafra, jež je součástí Babišova impéria. Podstatné je pro mě to, že se tato skutečnost neodráží v nějakých cenzurních zásazích. Publikoval jsem zde již hodně kritických názorů na svého „oblíbeného“ oligarchu a nikdo mi v tom nebránil. Je ovšem také pravdou, že mě za to nikdo neplatí a neplatil by mě, ani kdybych ho zde chválil. Alespoň to tedy předpokládám.

Polemizuji tedy s tím, co je a co není onou podporou. Distancovat se od něčí osoby a pak témuž zahrát na narozeninové párty je asi něco jiného, než bojkotovat festival, který mimo jiných sponzoruje ten, na koho se snáší moje kritika. Je ovšem věcí každého, jak si ony hranice nastaví. Pokud někdo odmítá kvůli Babišovi konzumovat produkty Kosteleckých uzenin, je to jeho věc a já mohu jen tuto důslednost respektovat. Stejně tak respektuji rozhodnutí Tomáše Kluse stáhnout se ze všech médií, která mají něco společného s Agrofertem.  Dokonce mi toto rozhodnutí imponuje, protože to je na rozdíl od mnohých laciných deklarací různých rádoby bojovníků chlapský skutek.

Nespatřuji obecně v umělcích, tím spíše ne v Tomáši Klusovi jakési svědomí národa, ale myslím si, že dobře slyšitelní lidé by si měli být vědomi toho, jak mohou jejich postoje a názory ovlivňovat druhé. A jsou-li sami přesvědčeni o správnosti svých postojů, projevit je mohou a mají. Proto je mi také počin Tomáše Kluse sympatický.