Spolupráce s nepřítelem proti vlastní zemi je zradou a kolaborací

Tajné služby ve výroční zprávě jednoznačně označují mnohé aktivity ruského a čínského režimu na našem území jako nepřátelské. Je tedy možné, aby se naši státníci s představiteli těchto režimů přátelili a spolupracovali s nimi?

Stanovisko tajných služeb zní jasně (čti zde). Buď tedy budeme považovat naše zpravodajce ze všech tajných služeb za bandu protiruských a protičínských aktivistů, nebo jejich závěry budeme brát vážně. Myslím si, že bychom je vážně brát měli, a to jak my, řadoví občané, tak zvláště představitelé našeho státu, kteří konečně nemusí čekat na výroční zprávy, informace dostávají kontinuálně.

Pokud se nějaký režim chová k našemu státu nepřátelsky, je to režim nepřátelský, zjednodušeně to je nepřítel. V tomto kontextu je těžko pochopitelné, že se český prezident, ale i jiní vysoce postavení politici chovají k představitelům výše uvedených režimů jako k přátelům, spojenců a snad dokonce jako k našim vzorům. Nešetří ani projevy submisivity, lokajství a patolízalství.

Záměrně píší „k představitelům ruského a čínského režimu“. Nenabádám k nepřátelství proti státům, národům, tím méně proti institucím, firmám a jednotlivým lidem. V této rovině může probíhat obchod, stejně jako naprosto přátelské vztahy a spolupráce v mnohých oblastech.  Nelze ovšem projevovat přátelství, spojenectví nebo snad dokonce obdiv k režimům, které se, jak bylo uvedeno výše, chovají jako nepřátelé.

Je to principiální záležitost. Může být mnohdy užitečné a výhodné chovat se jako zrádce a kolaborant, ale nikdy to nemůže být správné. S nepřítelem je možné pouze bojovat nebo na něho působit tak, aby jednou nepřítelem přestal být. A nemusí to být nikterak složitý proces, a to právě proto, že lidé i instituce jinak znepřátelených režimů mohou být partnery a přáteli.

Výše uvedený dokument také nabádá občany, aby byli minimálně obezřetní ve styku s určitou skupinou lidí ze zmíněných zemí. Dá se to chápat jako apel, abychom se nestali, byť třeba nechtěně, užitečnými idioty a kolaboranty, a abychom se ani nestali konzumenty ideologické masáže a lživé propagandy. Je hanebné stát se zrádcem svého národa a může to být i trestné. Chápe-li to tak řadový občan, jak to, že to nechápe prezident a komunističtí poslanci?