Dotaz na doktora Arestbergera: Co kdybychom místo šesti dvojic utvořili čtyři trojice?

Bylo by epidemiologicky únosné, kdyby prostřední z trojice byli vždy ze stejné domácnosti, praví z trojice by byli svatebčané a leví smuteční hosté, všichni by byli otestovaní a šli by takto společně ze hřiště na mši?

„Na svatbě či pohřbu může být nově maximálně 15 lidí, řekl po jednání vlády ministr zdravotnictví Petr Arenberger. Na venkovním hřišti při amatérském sportu může být 12 lidí v šesti skupinách po dvou, když dvojice udrží rozestup deset metrů. Jinak se venku lidé mohou pohybovat jen ve dvou, skupina více lidí může jít spolu, jen když jde o lidi žijící ve stejné domácnosti.“

„O uvolnění pro amatérský sport jednala s Arenbergerem a premiérem Andrejem Babišem Česká unie sportu. Maximálně šest dvojic při amatérském sportu, které vláda nově pouští na hřiště, je podle Arenbergera kompromis ze zhruba dvacetihodinového jednání.“ (Zpravodajství iDnes)

To, co je napsáno v názvu článku a perexu je pochopitelně žert. To další, ač to také vypadá jako žert, tak to žert není. Když jsem si to ve zpravodajství iDnes přečetl, tak jsem usoudil, že někdo zešílel, a jelikož se ministr zdravotnictví vyjadřuje v plurálu a nepodezřívám ho, že by si po tak krátké době ve funkci osvojil pluralis majestaticus, tak to asi bude šílenství skupinové. Zaujalo mě to zvláště jako výsledek dvacetihodinového jednání. To by zešílel kdekdo.

„Milí ministerští odborníci a epidemiologové, vylezte ven z kanceláří a podívejte se, že lidé vám kálí na vašich „šest dvojic“. Scházejí se a sportují, jak jim to vyhovuje a každý alespoň trochu slušný policajt nebo strážník, když má jít kolem, maskuje se větvemi a dělá, že je neviditelný, a ti méně slušní strážci pořádku mají oprávněnou obavu, že by je v případě policejního zákroku mohli sportovci utlouci medicinbaly – vždy každá dvojice jedním v desetimetrovém odstupu.

Včera jsem si dal v hospodě na jedné z frekventovaných vršovických ulic (to je širší centrum Prahy) u baru pivo a nikdo venku ani vevnitř se nad tím nepozastavoval. Roušky na procházce v parku nosí už jen devianti a loupežníci, kteří takto maskováni okrádají pocestné, případně v roští znásilňují zde procházivší děvy. Nevymýšlejte proto hovadiny a doporučujte věci, které nejenže mají smysl, ale má smysl je nařizovat, protože je lze kontrolovat.“

Míru zdar!

JT