Slepáci a teroristé

19. 11. 2021 12:03:04
Vyhlídnutý obrovský balvan na rozdíl od ostatních vězel v poměrně prudkém svahu nad dolinou, která již prokazatelně nebyla na našem území. „Pošleme ho expres rekomando Rusáčkům,“ chechtal se pod fousy budoucí terorista.

Tenkrát na blízkém Východě II. díl, 11. kapitola: Slepáci a teroristé

Jak už jsem se několikrát zmínil, svět hmyzu je neobyčejně pestrý. Častěji jsem se na předešlých stránkách věnoval velkým, nápadným a snad i podle obecných měřítek krásným druhům brouků. Nutno konstatovat, že asi devadesát pět procent českých druhů je menších než jeden centimetr a ani druhy veliké kolem jednoho milimetru nejsou v broučí říši ničím neobvyklým. To, co platí obecně téměř, platí u střevlíků stoprocentně.

Jakousi elitu této čeledi představují druhy rodu Carabus, jsou to velcí a v některých případech i krásně zbarvení brouci, kteří pro tyto svoje vlastnosti lákají kromě odborníků z řad amatérů a profesionálů i sběratele, kteří k této vědecké disciplíně přistupují jako ke sběratelství pivních tácků. Zbylá, výrazně větší část této čeledi je pro tento typ „entomologů“ asi nezajímavá, což je u skutečných entomologů spíše opačně. Mezi exteriérově nejméně laicky zajímavé druhy z těch nezajímavých patří ti nejvzácnější a svým způsobem života nejpozoruhodnější. Jsou to třeba slepí jeskynní střevlíčci rodu Duvaliopsis, respektive Pseudonophthalmus, jmenovitě Pseudonophthalmus pilosellus poloninensis

Píši-li „jeskynní“, je to poněkud zavádějící, protože se tento konkrétní druh v jeskyních nevyskytuje, snad proto, že v Poloninách žádné jeskyně nejsou. Patří však stejně jako jeho příbuzní vyskytující se v jeskyních a v krasových závrtech mezi brouky žijící velmi skrytým způsobem života.

Zmíněný druh si zde za svůj mikrosvět „zvolil“ obrovské balvany a adekvátní kubíky půdy pod nimi a tomuto prostředí se absolutně přizpůsobil. Jelikož svůj biotop nikdy neopouští, přestal pro něho mít postupně význam zrak a ztratil i pigment. Patrně se náhradou za zrak u něho rozvinuly do netušené míry jiné smysly, ale o způsobu života těchto tvorů se neví prakticky vůbec nic.

Náš „slepák“, jak jsme mu familiérně říkali, měl žít v Poloninách nad hranicí lesa pod kameny vážícími metráky. Jestli se vyskytuje i pod těmi tunovými, se vlastně pouze spekuluje, protože to doposud asi nebyl schopen nikdo ověřit.

Když jsem se před příslušnou výpravou na „slepáky“ dotazoval na metodiku lovu, bylo mi Milošem řečeno, že odborníci doporučují postupy ne nepodobné metodám stavitelů soch na Velikonočním ostrově. Není proto divu, že jsme vyráželi toho dne vyzbrojeni kromě základní výbavy i železnými páčidly, palicemi a dřevěnými klíny, které nám pan Hopčak ochotně zapůjčil.

Pláň, na které se povalují příslušné kameny, se nalézá na severní straně masivu Kremence v nebezpečné blízkosti státní hranice a leží tak mimo veškeré cesty.

„Měli bychom začít těmi největšími, dokud jsme při síle,“ konstatoval Miloš a významně se opřel o kámen, o kterém se nedalo předem říci, je-li kamenem, nebo skálou srostlou s pohořím.

„Zešílel si, Miloši, to bychom nezvedli ani jeřábem,“ pronesl nevěřícně táta při pohledu na náčelníka rýpajícího pajcrem do paty skalního útvaru. Vysloužil si však tím jen Milošův několikaminutový monolog o životě a skutcích Thora Heyerdahla mající za cíl mu sdělit, že pesimisté a poserové nikdy nic nedokážou.

Takto morálně posíleni jsme se jali obnažovat základnu domnělého kamene. Po čtvrthodinovém snažení jsme se přesunuli k útvaru asi stokrát menšímu, se kterým jsme bojovali poctivou čtvrthodinu. Nebylo pod ním, vyjma několika mravenců, vůbec nic. Stejné to bylo s následujícími asi pěti kameny, jen technika se zlepšovala a s ní i čas potřebný k odvalení.

„Jsou moc malý, pod nimi nic nebude,“ pronesl ten, který před dvěma hodinami nabádal k exemplárnímu potrestání pesimistů.

„Tak co zkusit třeba tenhle,“ otec poklepával páčidlem na kámen třikrát větší než předešlé, ale nepřesahující lidské rozměry. Práce to byla šílená. Skutečnost, že nikdo nepřišel o žádnou končetinu ani její část nelze vysvětlit jinak než nevědecky. Miloš byl, dle svých slov, ochoten v okamžiku převalení balvanu konvertovat k pravoslaví, ale neučinil tak proto, že pod balvanem opět nic nebylo.

Eště je asi malej,“ pronesl do trojhlasého funění.

„Do většího nejdu, to je vo zdraví,“ nedal se táta. „Třeba tu vůbec nežijou. Kdo ti, Miloši, vlastně tohle místo doporučil, přiznej se?“

„Nedoporučil mi ho nikdo jiný, než sám pan docent Kult!“

„Miloši, starý pan docent Kult tady odvaluje půltunový balvany?“

„Neodvaluje, ale odvaloval, zamlada, a dvakrát větší, byl totiž sokol.“

„No, tak to mu tady u toho asistoval Nikola Šuhaj, to by tak časově odpovídalo. Tak mi tady blbnem na základě sto let starých informací. To je výborný.“

„Sto let je pro genezi druhu pouhý okamžik, hochu.“

„Moje geneze je pro tuto chvíli zde právě u konce, pane Kybal. Ty můžeš pokračovat, hele, Jíra už pokračuje.“

„Máš štěstí, že máš někoho, kdo dokáže v těžkých chvílích držet prapor vaší rodiny. Jdu ti na pomoc, Jiřiku!“

Pomoc byla marná, s kamenem jsme ani nehnuli. Miloš se náhle zahleděl dolů ze svahu a brýle se mu zamlžily.

„Víš, kdo je největším přítelem člověka, Šelesnik?“

„Pes,“ odpověděl jsem bez rozmýšlení.

„Gravitace, hochu, gravitace. A její pomoc my tady a teď využijeme.“

Vyhlídnutý obrovský balvan na rozdíl od ostatních vězel v poměrně prudkém svahu nad dolinou, která již prokazatelně nebyla na našem území.

„Pošleme ho expres rekomando Rusáčkům,“ chechtal se pod fousy budoucí terorista.

Otce k nám přilákal z úžlabiny, kde se věnoval lovu jiných střevlíčků, hurónský řev. Přišel právě v okamžiku, kdy jsme s Milošem obřadně lehkým dotykem poslali podklínovaný balvan do údolí.

„Nebojte, zaboří se na támhletý plošince, je moc těžký,“ komentoval Miloš situaci, vida naše trochu ustrašené pohledy. Kámen však v souladu s původní deklarací právě velkou rychlostí opouštěl území Československa.

„Pánové, padáme odtud,“ zavelel náčelník

„A co slepáci?“ připomněl jsem původní smysl celé akce. Docela jsme se zapomněli podívat do kráteru, který tu po balvanu zůstal.

Malí světložlutí broučci byli na téměř černém podloží vidět okamžitě. V několika vteřinách skončili v exhaustoru. A když už žádní jiní nebyli objeveni, bylo podruhé zaveleno k ústupu.

Na základnu jsme se v rámci jakési bojové hry vraceli po partyzánském způsobu úbočím mimo cestu. Milošem prorokované tanky a letectvo sice nebyly nikde vidět, ale ten se do své teroristické role tak vžil, že nám poměrně obtížnou cestu zpříjemňovaly vizionářské teorie o množství zničených kasáren a muničních skladů sovětských pohraničních vojsk. Před Sedlicí měl již vržený kámen vědeckými výpočty podloženou ničivou sílu toho šutru, který kdysi ukončil éru dinosaurů.

„Usněmež s pocitem dobře odvedené práce,“ zaslechl jsem už v polospánku místo obligátního přání dobré noci pokaždé v jiném jazyce. Usnuli jsme asi všichni hned vyčerpáním a do snů nám vcházeli, (vlastně vlézali) malí, žlutí a docela slepí broučci.

Autor: Jiří Turner | pátek 19.11.2021 12:03 | karma článku: 11.36 | přečteno: 246x

Další články blogera

Jiří Turner

Ta politika je ale svinstvo!

Při vhledu do Sněmovny to ledaskoho napadne. Též takto reagujeme, chceme-li se od politiky distancovat. Politika je ovšem základem společenského uspořádání a je taková, jací jsou občané, z jejichž vůle se jiní politiky stávají.

20.3.2024 v 11:26 | Karma článku: 19.95 | Přečteno: 390 | Diskuse

Jiří Turner

Tomáš Klus, Tomáš Halík a jiní „pomatenci“

Co intelektuál, to antisemita a nepřítel Izraele a FF UK jako líheň „hamásníků“. A pak tu máme ty naše angažované umělce, jako je Klus. Emoce, které vyvolává palestinsko-izraelský konflikt, už asi mnohým trochu zatemňují mozek.

18.3.2024 v 11:05 | Karma článku: 38.14 | Přečteno: 10648 | Diskuse

Jiří Turner

Hloupí Švédové vstupují do NATO a prozíraví Slováci možná opráší Varšavskou smlouvu

A kdo ví, třeba se k nim společně s Maďary přidáme časem taky, a jako za starých dobrých časů zatneme západním imperialistům tipec. Rusové přeci nejsou a nikdy nebyli agresoři, ale jenom si hájili a hájí své zájmy.

12.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 45.05 | Přečteno: 7338 | Diskuse

Jiří Turner

Když se ti líbí více slovenská zahraniční politika, tak se na to Slovensko vrať!

Když se bratr bratří s nepřítelem, tak to rodinným vztahům moc neprospívá. V ruské státní televizi se seriózně diskutuje o bombardování evropských měst a slovenští politikové utužují přátelské vztahy s Putinem a Fico žvaní o míru

7.3.2024 v 10:13 | Karma článku: 43.66 | Přečteno: 5241 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Václav Kunft

Velký pátek

Otevírání hor a vydávání pokladů nemá nic společného s křesťanským Velkým pátkem. Je to stará pohanská tradice spojená s příchodem jara. Mytologické téma je smrt a znovuzrození.

29.3.2024 v 11:12 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 42 | Diskuse

David Snítilý

... a co je vlastně normální aneb nudné vztahy

„A je sexy ten Váš kamarád?“ provokovala Marka Tereza. „Ne tak jako já," kasal se Marek. „Sexy s tímhle pivním mozolem?" poukázala na jeho zvětšujícího se milana. „To není pupek, to je charisma," oponoval nádherné femme fatale.

29.3.2024 v 7:40 | Karma článku: 9.79 | Přečteno: 148 | Diskuse

Alena Bures

Recenze - Martina Boučková: Šílená babička

Rodiče si nevybereš. Ale to koneckonců ani děti. A mít mírně šílenou matku je někdy k vlastnímu zešílení, ale někdy....

28.3.2024 v 17:24 | Karma článku: 8.89 | Přečteno: 154 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti

Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.

27.3.2024 v 12:58 | Karma článku: 15.27 | Přečteno: 205 | Diskuse

Iva Marková

Ženy

....................................................................................................

26.3.2024 v 22:53 | Karma článku: 9.54 | Přečteno: 199 | Diskuse

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...