Opět krásná ukázka, že stát je špatný sluha ale zlý pán... ani lýkožrout nesvede napáchat takové škody jako politici a úředníci... řešením je "vykácet" politiky a úředníky z lesa neboli 100% privatizace a ty drž hubu političe

to se vám zas povedlo

Ano, mohu potvrdit. Dnešní procházka lesem v Železných horách, nadmořská výška asi 400 m n. m.. Dosavadní lesy jsou tvořeny v sušších částech zejména smíšeným porostem borovic a smrků, ve vlhčích smrkovou monokulturou. Do toho jsou vmísené duby (některé i dost staré) a jiné stromy (habry, lípy, javory, buky). Přirozeným porostem by zde byl dubohabrový les, duby i další listnaté stromy tu velmi snadno zmlazují, v chladnějších oblastech (údolí Chrudimky) bukový porost, na skalních výchozech borovice a duby. Pozoroval jsem výsadbu po nedávném kácení porostu smrků a borovic, kde vzalo zasvé i několik starších dubů. Výsadba? Opět smrky a borovice. Do toho nálet bříz a dubů. Takže se nezměnilo vůbec nic. Za osmdesát let bude zase hrozit "kůrovcová kalamita". Jinak, náš velký Miloš je takovým odborníkem, že doporučuje kácet listnaté stromy v Bělověžském pralese, aby zabránil šíření lýkožrouta smrkového, který listnaté stromy nenapadá... Proč si naše tragikomické duo Zeman&Klaus myslí, že jsou odborníky v přírodních vědách, o nichž nemají ani ponětí, mi trochu uniká. Dělají ze sebe hlavně šašky, ale bohužel také škodí, neboť negativně ovlivňují veřejnost.

Dobré postřehy, ovšem z hlediska potencionální vegetace je růstové optimum smrku 500-800 m n. m., odkud byl vytlačen v kompetičním boji se bukem. I na těch vlhčích stanovištích okolo 400 m dává zdravé, objemné kmeny. Při obnově lesa je v těchto hospodářských typech samozřejmě dále předepisována borovice, modřín a určité procento listnáčů. Likvidace lýkožrouta smrkového byla úspěšně managovaná podle předpisů ve vlastní ČSN i další lesnické legislativě. Problém je gradace lýkožrouta severského za poslední 2 desetiletí, naštěstí zatím omezená na východ státu.

Obnovit listnáče všude tam, kde rostly, by bylo opačným extrémem. Jednak potřebujeme kvalitní řezivo a při zmizení domácí jedle bělokoré lze uvažovat o introdukci do našeho, shodou okolností, málo pestrého složení lesů. Zatím se osvědčila douglaska, snad i jedle obrovská . Málo se ví, že introdukovanou dřevinou je i modřín.

Ryze listnatým porostům hrozí jiné typy kalamit - holožír housenek či epidemie typu grafióz, kdy houby přenášené hmyzem zneprůchodňují vodivá pletiva. I při zvýšené druhové pestrosti se jako racionální jeví forma násečná, kdy jednotlivé dřeviny jsou obnovovány a vychovávány v pruzích o šířce výšky dospělého stromu.

Ještě Poláci mají tak skvělého poradce....

Já si myslím, že to vzor zcela univerzální.. Otázkou je čeho všeho

Diky obsahlejsimu shrnuti znameho to neni spatny clanek. I kdyz nam vlastne v necem mirne vyzdvihuje doby minule nad dobu soucasnou. S cimz jeden nebude mit problem podotykajic, ze neni jen cerne a bile. Ovsem co druhy? Snad se s tim uz nejak vyrovna. Jen jedna mala poznamecka. Na 'Bavorske strane' pry zvladnou pestovat i ty smrkove monokultury. Uspesne. I kdyz asi zalezi na jejich umisteni a pristupu k nim.

V čem spatřujete to vyzdvihování "dob minulých" ? Právě v nich se započalo s výsadbou monokultur.