Správně jste uvedl, že i v klasických rodinách (máma+táta=děti) se vyskytují závažné problémy. Proto také není žádný důvod zavádět jiné modely rodiny (např. táta+táta+děti), kde se dá očekávat větší četnost problémů, než v rodině, která je skutečně "přirozená", protože jde o jediný model rodiny, který vede k reprodukci lidstva.

Je skutečně možné, že někdo je schopen definovat 63 různých pohlaví. Ale každý psycholog nám potvrdí, že nejlepším prostředím pro vývoj dětí je stabilní rodina, kde muž a žena žijí v monogamním svazku a projevují si lásku a úctu. To, že je často těžké tento princip udržet, nemění nic na tom, že jde o nezpochybnitelný ideální vzor, ke kterému bychom měli směřovat, podporovat ho a chránit.

Názorným příkladem absurdních situací, které plynou ze snah vytvářet z různých odchylek nové normy, ukazuje příběh cyklist(ky) jménem Rachel McKinnon. Tato osoba byla původně mužem, pak se přerodil(a) na ženu a účastní se ženských cyklistických závodů. Často vítězí a když se podíváte na její(ho) tělesnou stavbu, tak rázem zjistíte, proč tomu tak je. Jakákoli cyklistická favoritka těžko může tomuto obrovskému svalnatému chlap(ici) konkurovat. Loni si tuto skutečnost dovolila kritizovat slavná tenistka Martina Navrátilová, a to těmito slovy: "Nepovažuji za férové, aby se někdo jen tak prohlásil za ženu a začal soutěžit proti jiným ženám". Proti Navrátilové se zvedla taková smršť nenávistných útoků, že svůj tweet musela smazat. Útoky ale nepřestaly. To je právě to peklo – soustředěná snaha úplně přeorat společnost pomocí nějakých nových gendero-sociálních metod.

Takových příkladů je v historii více. Já bych transsexuálům neumožňoval po změně pohlaví účastnit se závodů. Možná nefér, ale možná to je nefér takto.

Z toho, že nesouhlasím s tím, aby dva muži si mohli koupit dítě plyne, že souhlasím s mlácením ženy jejím manželem? Zajímavá logika. Neprůstřelná.

Žádná taková logická hyperbola v článku není. Je tam jen prosté zamýšlení se nad tím, že se hlubokomyslně zamýšlíme nad osudem dítěte porozeného náhradní matkou dvěma mužům kdesi za oceánem, což je zcela okrajová záležitost a mnohdy ignorujeme špatný stav výchovy dětí v rodinách vedle nás.

Řekl bych že toto konstatování je opravdu zcela neprůstřelné.

Naprosto nesouhlasím. Lidem je zcela jedno, jestli se Pepa od vedle cítí být ženou, nebo jestli žije s jiným mužem. Většině by nevadilo ani zavedení právní normy, která by umožňovala párům stejného pohlaví mít stejná práva, jako mají v manželství muž a žena. Co na tom většině vadí je to, že by se takový svazek nazýval manželství a umožňoval by adopci dětí. Naopak, že se někdo nedokáže identifikovat mezi známá pohlaví, nechává lidi lhostejnými.

Mě teda nechává ledově chladným i to, jak je oficiálně v zákoně pojmenován svazek dvou lidí. A děti ať si klidně adoptují. Velká část dětí už dva tatínky má a nikdo to zatím nezakazuje.

Myslím, že děláte záslužnou práci.Je dobré aby to věděla většinová populace - a aby to věděly i příslušníci sexuálních menšin. Protože když se to takhle rozumně vyloží , je jasné že debaty o tom, zda může transka vyhrát ženský Wimbledon jsou vlastně absolutní nesmysl (dispozice ke sportu se přeoperováním pohlaví nemění) či, že podobně absurdní je požadavek , aby muži, kteří se cítí ženami chodili na dámská wc.

Děkuji a

Děkuji

Zaměňování gender za pohlaví, jak se u nás prakticky ve všech veřejných debatách děje, úplně devalvuje jakoukoli rozumnou diskusi na toto téma.

Zatím se mi asi nejvíc líbilo porovnání pohlaví a genderu Yuvala Harariho v Sapiens, zjednodušeně parafrázuji.

Pohlaví se nemění, žena koncem IX. století je stejno ženou jako dnes, může rodit, má určité pohlavní znaky etc. Rozdíl v rámci gender (rolí) je v tom, že koncem IX. století žena nemohla být soudkyní, kdežto dnešní žena ano.