Na tom všem mě nejvíc fascinuje, že se v těchto otázkách střetávají hlavně militantní genderoví aktivisté s neméně militantními zastánci vybraných "tradic", což je trochu patrné i ve zdejší diskuzi. Jak to prožívají a s jakými problémy se setkávají běžní homosexuálové (mám na mysli ty, kteří se neproducírují v nějakých pochodech apod.), zůstaneme-li jen u nich, celkem nikoho nezajímá, protože o tom málokdo opravdu něco ví.

Nevim, jestli ma cenu rozebirat autorovy nesmysly, ktere zrejme prebira ze "zapadu", kde uz deviatni mensiny ovladaji mysleni spolecnosti.

V prvni rade k anglictine: pohlavi je sex a gender je gramaticky vyraz pro rod. Protoze ale sex v anglictine take znamena souloz, chteli to ti novi vladci mysleni rozlisit a zacali pouzivat misto toho gender. V anglictine gender skoro neexistuje a slova, ktera ho vyjadruji (actor/actress, steward/tewardes) jsou dnesnimi vladci potlacena, protoze pry representuji utisk zen! O hodnotach jazyka se presne vyjadrova nemaji vubec potuchy. Nasetsti v slovanskych jazycich a jinych (nemcine) tato jazykova presnost trva. Dnes se cely svet genderove zblaznil, vysoke skoly jiz maji "gender studies".

Pri sebemensi znalosti statistiky je jasne, ze existuji dve zcela rozlisna pohlavi, s pomerne malymi odchylkami. Jedna s teorii deviantu, kontinuita pohlavi neexistuje

Trochu vám, pane Tichý (nějak mi dělá problém s někým diskutovat ve 3. osobě) závidím vaše zjednodušené vidění světa i to, jak máte ve všem jasno. Kdyby jste však měl rozebírat autorovy nesmysly, které on přejímá od předních českých psychiatrů (kteří jsou skutečně orientovaní spíše na Západ než na Východ), tak byste musel své názory podpořit nějakými argumenty , a ty argumenty by musely mít nějakou odbornou podporu. To, co jste napsal , je však jen tlachání na základě nějakých vašich pocitů.

Hehe. Já se můžu cítit třeba jako naprostý idiot. Je to mé nezadatelné právo a sotva mi to kdo může vyvracet. Ale to mi nedává žádné právo nechat si zapsat do občanky namísto M písmeno I. Zde jsou dvě, případně tři možnosti - Muž, Žena, případně přichází v úvahu pohlaví neurčité. Doklad je tu proto, aby mě mohl identifikovat někdo jiný podle jednoduchých kritérií, ne abych se tímto způsobem prezentoval světu. To samé platí i o záchodech. Zde se nabízí nejjednodušší řešení - prohlásit všechny záchody za unisex, a je po problému. A problémy odpadnou i malým hospůdkám, protože jim bude pro všechny hosty postačovat 1 (slovy jeden) záchod.

I unisex WC má svá úskalí. Např. ,,mušle, či WC bez nich, o nesklopeném prkénku na míse ani nemluvě

Také bych měl k tomu několik bodů:

1. Velmi často se operuje s argumentem, že harmonický homosexuální pár je pro dítě lepší než rozhádaný heterosexuální pár. To je ale jako podpora, proč homosexuálově+adopce ano, velmi zavádějící, protože to s tím vůbec nesouvisí. Jak se zde píše, chování k dětem je "o lidech", ne o orientaci, tudíž homosexuální páry by děti bily a týraly minimálně úplně stejně jako páry heterosexuální, tudíž jako argument to neobstojí. Stejnou logikou by se dalo třeba tvrdit, že osvícený diktátor je pro společnost mnohem lepší, než nefunkční demokracie, a tudíž proč nezavést diktaturu...

2. Přejít při definici pohlaví člověka z objektivního pohledu (jak kdo vypadá a jaké má pohlavní orgány) na subjektivní (čím se kdo cítí) je velmi nepraktické, protože by to přineslo více škody než užitku. Kategorie podle pohlaví by se objektivně mohly škrtnout, protože potom by mohl být každý kdykoliv čímkoliv. Takže by skončil sport v dělení na muže a ženy, šlo by se vyhnout třeba vojně prohlášením, že jsem žena... Dále třeba - směla by "žena v mužském těle" do dámských sprch? Měla by právo chodit ke gynekologovi? Při odsouzení by "muž v ženském těle" šel do ženské nebo do mužské věznice? Pokud by "žena v mužském těle" znásilnila "muže v ženském těle", bylo by to znásilnění? Atd., těch nesmyslů je spousta. Tak, jak to funguje teď, je to jednoznačné a kvůli několika málo jedincům, kteří se vymykají, není přeci nutné měnit celý systém.

3. Institut komerční náhradní matky je opravdu ve své podstatě neetický a asi by měl být trestný. Žena, která odnosí a porodí dítě, a následně ho za úplatu odevzdá cizím lidem a už ho nikdy neuvidí, to je totéž jako běžný obchod s lidmi. Mohu takto prodat své osmileté dítě, když budu potřebovat peníze třeba na auto? Asi ne, že? Něco jiného je nezištná pomoc třeba v rodině, kdy to udělá třeba matka nebo sestra dotyčné, která má ZDRAVOTNÍ problém (což ale není homosexualita), bez nároku na odměnu.

I tak. A dítě není totéž, co třeba darovaná ledvina od živého dárce.

Už jsem pod tou lavinou vychladl, navíc jsem vychladl i během celého dne, takže nemám chuť se dohadovat pod článkem, který jste kromě vágního odkazu na R. Honzáka ani neozdrojoval.

Uvedu citaci článku D. Drápala, Práva nebo vděčnost, kořist nebo dar :

" A kdo vlastně rozhoduje o tom, jaký je rozsah základních lidských práv, tedy o tom, co k nim vlastně patří? Ano, vím, že tu je Všeobecná deklarace lidských práv, a nemám důvodu pochybovat o tom, že ty, kdo je formulovali, vedly šlechetné úmysly. Pokud vím, o právu na bydlení se v Deklaraci nepíše, stejně jako se tam nepíše o právo homosexuálů adoptovat děti nebo o právu na to, aby asistovaná reprodukce byla hrazena státem. Levicově liberální ideologové ovšem mají sklon formulovat další a další práva."

Žijeme ve světě, který je nedokonalý. A prosím Vás, abyste netvrdil, že za to může Bůh, když jste agnostik. Pokud například někdo žije od výplaty k výplatě, nemá právo na dovolenou v tropech. Pokud je někdo slepý, nemá právo řídit dopravní letoun. I já osobně mám pár zdravotních omezení a musím žít, jak mi okolnosti dovolí. Proto si dovolím tvrdit, že právo na dítě má jen ten pár, který ho zplodil. Případně lze dítě svěřit do výchovy páru či osobě se zdravou genderovou identitou, pokud to zákon umožňuje. Pokud bychom se tohoto dítěte neptali ( což je samosebou nemožné ) a svěřili ho nevhodnému páru či osobě k výchově, pácháme nebezpečný sociální experiment a stáváme se sami porušovateli práv toho dítěte.

Pokud je mi známo a nejsem znalý v této oblasti, tak Česko nijak nediskriminuje homosexuály v jejich právech a přijalo skutečnost této výchylky s porozuměním i v oblasti registrovaného partnerství. Mohou vytvořit společnou domácnost a v ní žít svůj plný partnerský život, avšak podstatný rozdíl mezi partnery stejné sexuální orientace a partnerské dvojice muže a ženy je, že homosexuální dvojice nemůže zplodit dítě způsobem, jak to odpovídá lidské přirozenosti, ať už na ni pohlížíme jako ateisté, či z pohledu duchovního.

A jak s adopcí, tam už si nejsem jistý, bo specifikum života homosexuálních partnerů je zjevné. V páru převažuje buď maskulinní nebo femininní prvek, je narušena rovnováha a vyváženost vztahů oproti heterosexuálním dvojicím. Stává se , že neharmonické vztahy partnerů se vždy v psychice dětí odrazí. Dítě se učí napodobováním a přebíráním vzorů ze svého okolí, což se děje podvědomě, v první řadě vzorů z rodiny. Mohlo by u něj dojít k psychickým poruchám, dezorientaci a následným potížím v dospělosti – tzn. navázat přirozený heterosexuální partnerský vztah. Tak nevím...

Otázka. Proč registrované partnerství a ne manželství?

Co se dětí týče, u lesbického páru mohou plodit oba. A kdo daruje semeno, tak často nehraje roli ani u heterosexuálních párů. Zhruba 5 % dětí jsou kukačky, plno dětí žije v domácnosti s otčímem či macechou po rozvodu rodičů.

Co se vzorů týče, tady s Vámi budu souhlasit. Nicméně, pokud mluvíme o vlastních dětech, milující homosexuální rodina je lepší než rozhádaná heterosexuální. A pokud mluvíme o adopci, heterosexuální páry mají přednost, takže pokud by homosexuálové někoho adoptovali, bylo by to dítě, které heterosexuání páry nechtějí.

Jsou lidé, co nemají rádi vše odlišné. Těm můžete něco vysvětlovat horem, dolem a budete si moct jít koupít maximálně tak další plechovku hrachu. Co je horší, že každé podobné debaty se ujmou fanatici a aktivisté z obou stran a pak normální populace získá dojem, že bukvice chtějí zavřít heterosexuály do oplocené ohrady.

Další věcí je, že je skutečně nutné gender a pohlaví. A zároveň je si nutné říct, že odchylky prostě jsou odchylky (deviace) a nejsou normální. A zároveň si říci, že tyto deviace nejsou škodlivé a není důvod jim upírat jakákoliv práva (včetně práva na adopci). A homosexuálové by museli pochopit, že sice mají právo na adopci, ale přednost má heterosexuální rodina. A tady už jsme u pochopení, tolerance a racionálního myšlení, tj. něčeho, na co se spoléhat nemůžeme. Takže si můžeme být jisti, že se v genderovém bahně budeme ještě nějakou dobu rochnit. Vinou obou stran.

omluva, chtěl jsem +

,,Technická" Kdys dávno, a to velice(!) dávno, kdy nebylo ,,in" řešení ,,genderové", jsem četl článek popular. vědecký, ve kterém byl definována i sestava chromozomů XYY coby až supermuž, potažmo lidově až nadsamec, ovšem bez toho, jaké jsou tací jedinci možné sexual. orientace, natož jak se tací mohou psychicky cítit, či zařadit.Výraz gender pak podstaně později, přesto již dávno až razila J. Šiklová, ovšem od těch dob se z těchto ,,záležitostí" čím dále více stává spíše politikum, ač pod ,,praporem hunanizmu", mnohdy až ,,kovaného"

Velmi dobře je popsán rozdíl mezi pohlavím a genderem. Je to popsáno celkem stručně, což je dobré pro udržení pozornosti a také vzhledem k formátu blogu jde o nutnost. Genetika a prenatální vývoj má však nepřeberně různých eventualit a vytáhnout z nich pinzetou jen jednu a pro tu požadovat rovnoprávnost ve všem je poněkud zavádějící. Záměrně bych vybral například člověka od narození slepého a je celkem jedno co je příčinou. Lze pro něho požadovat úplnou rovnoprávnost před zákony? Například v řízení motorového vozidla? Ano jistě lze, jsou technologie, které by to umí a není logické zdůvodnění proč ne. Jak však přesvědčíte ostatní řidiče, že jejich zdraví a život nejsou v ohrožení v případě, že budou pro daného slepce platit stejné zákony a komunita slepců bude brojit proti jakémukoliv zpřísnění, či přijetí speciálních pravidel. Chápu, že se stejně cítí tradiční rodina žena, muž, dítě, která jediná je schopná reprodukce bez sofistikovaného technologického zásahu. Požadavky na sjednocení zákonných práv a povinností cítí jako ohrožení své existence. Je celkem logické takové rodině ponechat jejich výlučná práva z takového vztahu vyplývající a pro ostatní gendery definovat jiná, nediskriminující, avšak s přihlédnutím k odlišnostem také tak odlišná. Mimochodem je schopno těch zbylých 61 gender shodnout se na společném znění? Nebo prostě jen bez jakékoliv invence lpí na převzetí stávajících práv vyplývajících ze zákonů, které na tento vývoj nejsou postaveny.

Nechápu proč jde menšinová gender komunita do otevřeného střetu s většinovou tradiční populací, když má historickou šanci stanovit si pravidla vlastní tak, aby se necítili diskriminováni. Je možné, že takového zpracování svých ustanovení nejsou schopni právě pro vnitřní různorodost a přicucnout se ke stávajícímu stavu je pohodlné, jednoduché a jediné na čem se dokáží shodnout.

Nechci polemizovat s celým vaším příspěvkem, nýbrž s jednou formulací. Píšete: "Chápu, že se stejně cítí tradiční rodina žena, muž, dítě, která jediná je schopná reprodukce bez sofistikovaného technologického zásahu."

To je ale poněkud zkreslené. Reprodukce bez sofistikovaného technologického zásahu jsou schopni žena a muž, rodinou to nijak podmíněno není. Z toho je zřejmé, že je rodina společenský konstrukt. No a v tom je jádro pudla celého sporu. Zastánci tradiční rodiny totiž směšují otázku plození a výchovy dětí a falešně tvrdí, že rodina v podobě muž, žena a děti je něco daného přírodou (bohem). Tak tomu ale není. K zplození dítěte je potřeba ženské vajíčko a mužské spermie, a když je to bez technologie, tak také ženská děloha. Nic víc.

Jiná věc je, jak zařídit, aby narozené dítě přežilo. Pokud zůstaneme u modelu bez technologie, potřebuje především mateřské mléko + další elementární péči. V okamžiku, kdy nahradíte mateřské mléko jiným, už se jedná svým způsobem o "technologický" zásah. Pokud ale připustíte tento technologický zásah, nabízí se otázka, proč ne jiné? A když tedy je k dispozici mateřské mléko, péči o dítě a jeho výchovu lze zajistit každým myslitelným způsobem. Jaké způsoby jsou přípustné a tolerované, je pak už jen otázkou společenského úzu.

To, co jsem nyní uvedl je natolik pravda, že i v naší společnosti, která preferuje tradiční rodinu (z hlediska židovsko-křesťanské tradice), existuje poměrně pestrá směs prostředí tvořených různými lidmi a také způsobů, jak jsou děti vychovávány. Skoro ve všech ale dominují ženy, což je logické, protože mateřský prs je jediným zdrojem mateřského mléka (proto příroda zařídila, že mají ženy k dětem blíže), a také protože muži z důvodu, že mají k dětem dále, stále ve velké většině na péči o novorozence a malé děti obecně dlabou.

Karma: Oceňuji to postavení problému do dvou rovin - biologické a řekněme socio-kulturní. V té biologické máme skutečně dvě pohlaví + marginální počet odchylek, zatímco sociálně lze konstruovat v podstatě libovolný počet pohlaví. To je ten podstatný rozdíl. Na druhou stranu, aby to bylo vyvážené, platí - neblbnout. Tím chci říci, že tradiční vzorec manželství - M+Ž+děti - by měl zůstat základním východiskem nebo pilířem společnosti, a to už vzhledem k četnosti.

Souhlas. Tradiční vzorec manželství jiné menšinové vzorce asi nijak neohrožují. To, co ho ohrožuje, jsou společenské poměry, ve kterých je čím dál méně kompletních rodin, lidé neuzavírají pevné svazky, pořizují si sobecky děti na hraně důchodu a podobně. To si mysl ten problém krize rodiny.