Zareaguji krátce. Je problémem pana Hřebejka, co si myslí o euroskepticích, neb je to jen a pouze konstrukce jeho mysli.

A je čistě na rozhodnutí každé, i když si o tom pan Hřebejk myslí cokoliv, zda půjde nebo nepůjde volit a koho.

Tedy bavíme se o výkřiku pana hřebejka a na něj reagující (z důvodů mě neznámých) výkřik paní Šichtařové. Toť vše, zbytek výkřiků a diskusí je o h.... trusu

Hezký den

Napsat komentář o tom, že je zbytečné, že někdo někoho k něčemu vyzývá, někdo na to reaguje a někdo další to komentuje je opravdu pozoruhodné. Bez ohledu na to co si o čem myslím, tak jediné, co považuji za zbytečné, je váš komentář s moudry, jako že se každý sám rozhodne jestli půjde k volbám a koho bude volit.

Ze strany pražských kavárenských elitářů nezazněl tento názor poprvé, avšak, mudrlanti při svém mudrování poněkud pozapomněli, že jsme dosud fungující demokracií, kde má každý příčetný a plnoletý jeden volební hlas bez rozdílu jakým způsobem a za jakou myšlenku ho použije.

Být euroskeptikem ještě neznamená, že chci EU za každou cenu opustit, být euroskeptikem může docela klidně znamenat, že člověk, který celkem nadšeně hlasoval pro vstup do EU, je jejím vývojem a směřováním zklamán. Proč by tedy neměl mít možnost k volbám jít a volit ty, kteří tu změnu alespoň slibují?

Od Hřebejka a jemu podobným (Svěrák, sic) je tohle hloupé a podle mého i kontraproduktivní jak, konec konců, zmiňujete i vy v blogu.

Četl jste ten článek, pane Šťastný? Pokud ano, shodneme se asi na tom, že euroskeptik je nic neříkající pojem. Hřebejk neapeluje na euroskeptiky, ale na ty, kteří nechtějí abychom byli členy EU a já se snažím snad pochopitelně vysvětlit, že volba těch, kteří chtějí náš odchod z EU nebo zánik EU je nesmysl a nějak v tomto smyslu argumentuji. Máte nějaký názor na to, co je podstatou mého článku?

Měl bych několik poznámek. Zaprvé, celou věc příliš polarizujete - vidíte pouze dvě skupiny, tedy jednak zaryté přikyvovače a nekritické odsouhlasovače všeho, s čím EU přijde, a potom naprosté odmítače, kteří nechtějí nic jiného, než z EU vystoupit. Pokud se ale někdo profiluje někde "mezi", tedy "myšlenka evropské spolupráce ano, ale chce to změnu, protože současný stav je nevyhovující", tedy nějaký ten "eurorealista", tak ho okamžitě strkáte do té skupiny, co chce EU okamžitě opustit.

Dále - kritizujete kandidáty, že tam chtějí být jen pro peníze a dobré bydlo, aniž by měli v úmyslu něco pro lidi dělat, což je zcela správné podezření, ale trochu nepochopitelně to vztahujete pouze k těm "odmítačům EU", abyste jakože zdůraznil, jak jsou dotyční špatní. Přitom toto je vlastnost obecná pro všechny, zašívat se na teplém místě mohou úplně stejně i proevropští kandidáti.

Hlavně, aby přišlo hodně mladých a málo starých.

Ano, všechny staré (od kolika let je člověk pro Vás starý?) je nutné preventivně internovat až do pondělka v internačních táborech. A u mladých provádět před vstupem do volebních místností názorovou selekci, neb prý i mezi nimi jsou jedinci, co mají závadné názory. Těm odebrat volební lístky.

Před letošními volbami v Izraeli vyzvala k účasti formou reklamy i firma Durex textem, pokud si to pamatuju: "Když už vás musí někdo další čtyři roky o*ukávat, ať je to aspoň ten, koho si vyberete."

To platí v podstatě por každé volby,

Vy ptáte, proč jsou volby do EU tolik důležité i pro odpůrce EU?

Inu proto, že EU řídí život všem: Jak eurooptimistům, tak i euroskeptikům.

Příměr:

I ti, kteří byli proti rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918, se po vytvoření samostatné Československé republiky ocitli v pozici občanů. Jakékoli rozhodnutí československé vlády, ať již bylo správné, nebo chybné, se je jich týkalo.

Stejně tak si i po roce 1948 jakékoli rozhodnutí Gottwaldova režimu týkalo i těch, kteří nebyli rádi, že ten režim tady je. Tehdy sice v podstatě nemohli na tom nic ani pozměnit u voleb, ale to je na jiné téma. Prostě se jich to týkalo.

Jakékoli rozhodnutí československé vlády po roce 1989 se týkalo i těch, kteří nepřivítali pád dřívějšího režimu po roce 1989.

Jakékoli rozhodnutí vlády samostatné Česko republiky se po 1. lednu 1993 týkalo i těch, kteří nechtěli rozpad federace.

A jakékoli rozhodnutí z Bruselu se týká i zarytých euroskeptiků. Proto mají právo spolurozhodovat i o tom, co nechtěli, ale co se jich týká do úplně stejné míry, jako se to týká vás.

Bohužel správně píšete že EU se zevnitř rozložit nedá. Europarlament je žvanírna bez většího reálného vlivu, jeho hlavní funkcí je předstírat že EU má demokratické instituce.

Přesto tam vznikají zákony, které musíme respektovat.

Jsou dva a oba vidí osud EU černě. Jeden vidí osud EU černě protože ač podporoval vstup do EU v naději na lepší Evropu, dnes už nevěří, že EU je schopna se reformovat v něco, co občany nedusí, ale zlepšuje jim život a tuší, že zvyšující se tlaky na další integraci a pokračování v zavádění nesmyslů z dílny EK dřív nebo později vyvolají odpor občanů, který pravděpodobně přeroste v revolty, které se mohou vymknout kontrole. Jaké to má následky známe z historie velmi dobře a to si nikdo rozumný nepřeje.

Druhý vidí osud EU černě protože cítí, že pokračování procesu pevnější integrace Evropských států nemá díky odporu občanů perspektivu a z jednotlivých členských zemí se bude zvyšovat tlak na obnovu suverenity národních parlamentů a návratu k původní myšlence vytvořit v Evropě unii vzájemně hospodářsky kooperujících států s volným pohybem kapitálu, výrobků i osob, ale bez centrálního byrokratického nadnárodního řízení. A z toho, že bruselská byrokracie ztratí svoji moc a s tím i dosud preferovaná ideologie neomarxistického liberalismu pozbude vliv na utváření veřejného mínění. A z takového vývoje EU má hrůzu.

No a který z nich je eurorealista a který euroskeptik?