Sobota 25. ledna 2020, svátek má Miloš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 25. ledna 2020 Miloš
Zobrazit příspěvky: Doporučované Všechny podle vláken Všechny podle času

Z62d84e88n28e39k 59H21o30r78n53e68r 4674241672193

R^

+1/0
doporučit
14.1.2020 22:40
Foto

J27i21ř60í 46T34u73r64n71e57r 8858161195543

Děkuji:-)

0/0
doporučit
15.1.2020 11:00

M65a97r16e80k 27T40r59i40z30u83l49j41a90k 8660686227247

Složité téma, nicméně chopil jste se ho velice dobře a zajímavě.

Za moc důležité považuji najít smírné soužití mezi rozumnými, neextremizujícími zastánci sekularizace na jedné straně a zastánci moudrých, hlubokých avšak neextremizujících podob náboženské víry a jejího vlivu na chod společnosti na straně druhé. Zdá se to být nesmiřitelným protikladem? Rozhodně ne! Svět je natolik provázaný, že je nezbytná přátelská a vzájemně přející spolupráce. Model, kdy je stát sekulární, avšak panuje v něm hluboký respekt k věřícím, k jejich víře a jim vlastním institucím, a na druhé straně respekt a loajalita věřících plus náboženských institucí k státu a jeho zákonům, je nejenom možný, ale je i velice potřebný k přežití lidské civilizace. Nějaké vzájemné třenice a ladění mohou občas nastat, ale mohou být motorem dalšího plodného vývoje společnosti. Například mezi íránskými šíítskými vzdělanci je řada moudrých, velmi kultivovaných lidí, kteří mají mnohem více svobodné a téměř až "evropské" myšlení, než by se mohlo zdát. Ale i oni jsou v daném politicky vyhraněném prostředí určitými "disidenty", kteří musí své skutečné smýšlení navenek skrývat...

0/0
doporučit
14.1.2020 17:05

J72i95ř54í 22Ř10e77z15n79í49k 4182762773785

V otázce interrupcí kompromis nemůže existovat, tam jde o životy.

0/0
doporučit
15.1.2020 4:34

M72a72r60e15k 48T61r22i18z36u92l83j69a85k 8290936767217

1/ Máte k dispozici statistiky, jak to bylo s interrupcemi v SSSR a jak je to v dnešním Rusku? Anebo jak je to s interrupcemi avšak též s popravami a kšeftem s lidskými orgány popravených v komunistické Číně?

2/ Například v Československu zavedl interrupce komunistický režim, ale to Vám je jistě známé.

3/ Osobně jsem ve vztahu k interrupcím svým přesvědčením v souladu s názory např. Matky Terezy a Jana Pavla II. Naplno v souladu s učením katolické církve. Jsem z věřící rodiny, která i v širším příbuzenstvu interrupce odmítá a sama nepraktikuje. A zároveň, jako člen církve žiji v zemi, kde je dle zákona od sebe odloučena činnost církve a státu. I když se tento vztah dodnes namáhavě uzdravuje ze strašlivých škod, které napáchal komunistický režim. Ukradl církvím majetek a materiálně si je podřídil, učinil úmyslně závislými na státu a také trestně postihoval každou činnost, která se vymykala státní kontrole, Přesto pomalu pokračuje proces ustanovení principu vzájemně do značné míry autonomního soužití. Model je takový, že stát nemá církve ovládat, nařizovat jim, co nemají či nemají dělat a co si mají či nemají myslet, ale zároveň potřebuje jejich přínos v poukazu na vyšší smysl bytí, v oblasti kultivace mravnosti, šíření a udržování podstatných zásad života, ve vzdělávání, v mnoha formách sociální péče, v kultuře, atd. A naopak církve mohou svým poselstvím a hlavně příkladem praktického života apelovat na svědomí lidí, nebo i celého národa, avšak nemají moc nařizovat státu, jaké zákony má či nemá schvalovat. Stav věci není ideální, souhra také není ideální, je to neustálý proces. Strašně důležité je však umět žít pospolu i přesto, že jedni nemusí úplně rozumět všemu, co ten druhý dělá a nemusí to schvalovat. Kompromisy jsou vždy nezbytné, dokonce i ty, které nejsou ideální, ale jsou aspoň nějaké a je vůle žít ve vzájemném respektu a úctě. Může mě bolet, když vidím, jak se chovají jiní, ale nemohu nikoho nutit.

+1/0
doporučit
15.1.2020 7:21
Foto

J58i91ř74í 12T72u15r41n49e85r 8588971145483

:-)R^ Domnívám se, že je to přesně tak, jak píšete. Ve své podstatě existuje pouze principiálně jediný dobrý způsob života lidí v jakékoli společnosti, a to ten dobrý, založený na toleranci, respektu, dodržování zcela obecných etických pravidel, které definuje každé náboženství i každá jiná etická norma. Je ovšem mnoho způsobů, jak se o nastolení takového systému pokoušet. Citlivý a nenásilný sekularismus je nepochybně jedním z nich, musí ovšem přesně odpovídat podmínkám, kde je aplikován.

0/0
doporučit
15.1.2020 11:10
Foto

K60a86r67e68l 77C10a79c78h 8579424285394

Nemyslím si, že ty tzv. maličkosti hrají tu nejdůležitější roli v tom, aby teokratická společnost přijala sekulární principy.

Evropská sekularizace znamená praktické odstavení církví od politické moci. Přitom církve jsou organizace, jejichž smyslem je ovlivňovat a řídit styl života svých oveček v rámci nějakého náboženství a to je politika - jsou to tedy od prvopočátku politické organizace s náboženskou ideologií. V minulosti měly církve zcela zásadní vliv na chod společnosti, podobně jako politické strany, i když formálně vládl panovník a šlechta. Proto dnešní stav v Evropě, kde církve ztratily svou politickou moc, považuji spíše jako důsledek všeobecného nárůstu vzdělanosti a tím narůstání počtů ateistů, či agnostiků, kteří se se žádnou církví nemohou identifikovat. Tam, kde tato podmínka není splněna, je možno zavést sekulární systém pouze z vůle osvíceného jedince disponujícího mocenskými prostředky, jako je armáda a policie. I tento model může dobře fungovat. Opravdovým příkladem bylo Atatürkovo Turecko, Assadova Sýrie a částečně i Páhlavího Írán. Aby se tento model udržel, proto kupříkladu Assad všemožně podporoval vzrůst vzdělanosti v zemi, kdy nadaní studenti studovali se státní podporou na univerzitách v Evropě. To, že snaha těchto tří vizionářů byla zmařena, má v každé jednotlivé zemi své vnitřní i vnější příčiny. Za nejdůležitější faktor však považuji úroveň vzdělanosti národa. Dalších dílčích faktorů je však příliš mnoho.

+3/0
doporučit
14.1.2020 13:15
Foto

J12i20ř34í 28T32u66r55n86e74r 8158131725473

Myslím, že je třeba odlišovat, a v článku je tento aspekt zmíněn, že v křesťanském světě počala ztrácet církev svoji moc, tak jak ji popisujete , s ideály osvícenectví, myšlenek reformace a ateismu a vědecko-technického pokroku, kdežto v islámském světě nemělo nikdy náboženství onen mnohdy od společnosti a lidových vrstev odtržený charakter politické instituce ( to je poměrně nový prvek). Islám byl a dosud je daleko úžeji spojen s životem všech muslimů, a proto jsou ti tak háklivý na různé sekulární principy, a paradoxně, což se ukázalo i v Turecku, to nemusí být vůbec zásadní principy nějaké teokracie, jako spíše pocit obyčejných lidí, že jim není upírána tradice, atributy a náboženská praxe. Je proto nepochybně nutné velmi citlivě hledat hledat různé kompromisy. Turecký sekularismus vznikl stejně jako problematické myšlenky národního státu na základě obrovského Kemalova vlivu a později třeba i vlivu armády. I íránskou politiku sekularismu držely totalitní praktiky a pomoc ze zahraničí.

Evropský sekularismus vznikla do značné míry jako přirozený proces, kdežto v islámský jako proces násilný, což je patrně jednou z příčin (podotýkám jednou z mnohých příčin) současné obecné "odsekularizace" světa islám, který je též pod vlivem vědecko - technického pokroku a moderní doby obecně, ale jeho vazba na náboženství je mnohem silnější a s křesťanskou společností nesrovnatelná.

+1/0
doporučit
14.1.2020 13:56
Foto

K33a85r12e17l 44C22a60c31h 8689344155694

Jistě - s tím nelze než souhlasit, že všechny sekulární režimy v islámských zemích byly nastoleny a udržovány autoritativní formou. Kemal i Assad(Háfiz) byli vojáci a zmocnili se vlády vojenským převratem. Chtěli do své země s dosavadním teokratickým režimem přinést pokrok. Jen naivní lidé si mohou myslet, že země ve které je většina obyvatelstva muslimské víry, může fungovat jako demokracie. Na druhé straně muslimové silné autority respektují. Čili tam jsou jen dvě schůdné možnosti - teokracie nebo totalita. Hledání kompromisů ve vztahu k muslimům je dle mého názoru slepá cesta. Muslim vidí v každém kompromisu, kterým mu ustoupíme, naší slabost a slabochy pohrdají. Za kompromis či ústupek nikdy nejsou vděční, ale považují jej výhradně za svůj úspěch a svou zásluhu. Největším neštěstím by pro nás bylo dopustit rozšíření této víry a tohoto kulturního prostředí do Evropy a to se díky špatné politice evropských vůdců již děje.

+2/0
doporučit
14.1.2020 17:51

Žebříčky

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz