Velké množství události bylo zbytečných v minulosti a je i dnes. Je třeba si vždy položit správnou otázku. Stojí za to položit byť jen jediný lidský život za jakoukoliv ideu nebo iluzi lepšího života?

Dnes mnozí kvůli ekonomické prosperitě by rádi obětovali životy svých seniorů. V domnění, že je to pro společnost lepší.

Dokud si nade vše nebudeme vážit jednoho jediného života, jsme politování hodní. Nic neospravední jedinou oběť v zájmu celku.

Ta babička měla více moudrosti než všichni ostatní.

Souhlas s oceňováním života! Ten jsme si nedali, nemáme právo život kumukoliv brát!

Ale propadat politické propagandě, že šetříme životy starých a nemocných, je falešné! Do nedávna naši senioři a jejich obsluha nebyli zabezpečeni ani těmi rouškami!

Z toho plyne poučení: Primárně zabezpečit seniory a nemocné, a pak teprve racionálně omezovat občany nošením roušek v uzavřených prostorách. Omezení pohybu by mělo být jen lokální dle místních potřeb!

Babička.

...dobře dědečku

Ano bylo zbytečné jak kuří voko.

Symbolismus, alibismus pro svět, že jsme nebyli jen zbrojovka pro Wehrmacht.

Historie nezná "kdyby", ale je dost možné, že kdyby nebylo povstání, chodil byste dnes v lepším případě po replice Karlova mostu.

Pěkná rodinná historka. Dobře, že se dědeček nerozvedl.

Se zbytečností povstání si dovolím nesouhlasit. S ozbrojeným vystoupením počítal vojenský odboj od počátku války a bylo jasné, že k němu nakonec dojde i kdyby ho vojenský odboj nechtěl. Lidé se na řetězu dají udržet jen těžko. Nebýt plánování, tekly by daleko mohutnější potoky krve. Drsné to bylo tak jako tak. Zdaleka nešlo jen o Prahu.

S názorem Vašeho dědečka se tak nějak ztotožňuji. Mobilizace se také zúčastnil můj otec a z "kapitulace" byl zklamán. Pražského povstání se zúčastnili příbuzní v Praze, strýc tam padl, má destičku na Václaváku. Proč vypuklo právě v den narozenin Karla Marxe, je divné, ale následující události to vysvětlují.

A srpen 68? Otec přímo zuřil. Pravil mi - postav vysílačku, promluvím k lidem. Postavil jsem, vyladil - a vysílací americká elektronka 6V6 se odebrala do Edisonova ráje.

Otec musel posléze odevzat všechny (lovecké) zbraně, aby ho nenapadlo ostřelovat naše "osvoboditele", kteří se usídlili v kasárnách.

Možná, kdyby tu bylo víc lidí, jako táta, mohlo leccos dopadnout jinak.

Pražské povstání bylo zbytečné? Psychologicky samozřejmě nebylo. Bylo sice o konci nacistického režimu rozhodnuto - ale v Česku byly statisíce německých vojáků, čili byla to odvaha jít proti nim. I když wehrmacht se chtěl snad hlavně vzdát Američanům, ale ne 5.května, ale až 8.5, kdy se dozvěděl o kapitulaci, jíž možná všichni nevěřili. Gestapáci v Praze se určitě vzdát Čechům nechtěli. ... Byl to výbuch nasranosti a pomstychtivosti a kdyby k němu nedošlo, mohli bychom říci, že jsme národ buddhistů, které pozemské dění moc nezajímá. PS: Co se týče předků - takhle uvědomělého dědečka nemám. Ale je jisté, že se nikomu moc - až na pár hrdinů - v roce 1938 umírat nechtělo. Válka to byla prohraná...což chápal hlavně Beneš, ti vojáci v bunkrech si to přiznat nechtěli a třeba to ani nevěděli, že jsou bez šance.

Český národ byl 1938, 1948 a 1968 pragmatický jako Vaše babička. Věděl, že nemůže vyhrát. 1918 byla šance velká díky mezinárodní konstelaci.

Panu Libeňskému i Vám namítám, že šance byla, což někteří vojenští odborníci tvrdí. I Hitler údajně prohlásil, když viděl pohraniční povnůstky, že by nebylo snadné je zdolat. Problém byla politická konstelace - chybná Benešova orientace na Francii a SSSR.

Finové se třeba dokázali sovětům postavil a tak si zachovali národní hrdost.

Kdyby ale trval zákaz postupu Američanů, Sověti by bez povstání mohli postupovat pomaleji a válka se mohla o několik dní protáhnout. Část německých jednotek by zřejmě kapitulaci odmítala. Těžko říct.

Německé jednotky chtěly pouze do amerického zajetí, jiný smysl jejich postup neměl.

Info z období protektorátu jsem měl od svého otce a nebyly moc veselé, ale jsou autentické a řada z nich z pozdějšího období se liší s dnešními pokusy o výklad tehdejších událostí.