pane autore, vy nerozumíte spoustě věcí, rozhodně ne meritu, o kterém tu píšete.

na druhou stranu, by komentátor neměl lhát a to se autorovi nepodařilo

1. nikdo nestojí o to povolovat vojenské zbraně. je to zjevná, lživá manipulace, která má ukázat jeho oponenty jako násilnické idioty toužící po ulicích střílet do lidí. Chucpe.

2. příklad dvou demokratů v USA, které se se zbraní (dlouhou) ubránili davu, ukazuje další lež páně autorovu. (jistě ho ale potěší, že policie následně zbraně těm lidem odebrala a pak o tom informovala "veřejnost". "Veřejnost se pak znovu vydala k jejich domu, ukázat kdo je dnes pánem (dav).

Autora mám ve škatulce a on z ní nevyčnívá. To je vše co mohu ve slušné společnosti říct.

"jeho rodina zničí v podstatě architektonickou památku a postaví na její místo tank"...

asi tak to ten rozumbrada myslel.

Radši jen brada, než rozum.

Víte, co si myslím? Že průměrný padesátník z Ostravska nepotřebuje šedé triko s výstřihem do V. Je to cca stejná blbost, jako jste zplodil ve svém blogu.

Nepotřebuje. Do chvíle, než ji potřebuje ...

Zbytek vesměs polopravdy lži a domněnky.

Pane Turnere, zkuste se seznámit se současnou zbraňovou legislativou platící v ČR, než o tématu začnete blogovat. Píšete nepravdy.

Docela zbytečně dlouhý článek na to, abychom se dozvěděli, že autor zbraň sám nepotřebuje, ale druhým by rád určoval, co mohou a co nemohou vlastnit.

Vezmeme-li tuto problematiku z demokraticky-racionálního pohledu

Základem demokracie je heslo, že co nemá důvod být zakázáno, má být povoleno. Neznám situaci v jiných státech světa, ale v Čechách je držení zbraní bezproblematické a nehody či zabití spáchané legálními zbraněmi je v Čechách absolutně minimální. Dá se říci, že to je bezpečný koníček jak pro majitele, tak pro okolí. Je to, v Čechách, dobře legislativně ošetřeno.

Tak proč to zakazovat?

Tento jednoduchý rozbor by se měl udělat u každé problematiky. Držení zbraní, kouření marihuany, ....

,,normálně fyzicky disponovaný pětapadesátiletý muž nekonfliktní povahy, nekonfliktního zaměstnání a nekonfliktních zájmů" pokud tedy nepotká normálně fyzicky disponovaného muže(popřípadě několik) konfliktní povahy, bez práce, ozbrojeného nějakou zbraní s úmyslem ho okrást.

Nemám bohužel čas studovat celou diskusi, takže možná nepíšu něco, co zde již padlo.

Jestli jsem to správně pochopil, autor se obává, že když se udělá vstřícný krok držitelům zbraní, budou požadovat další a další. K tomu bych měl dvě věci. Za prvé: každý ten případný krok bude Parlament posuzovat individuálně, je tedy vždy možné, že nějaký "další" krok už neprojde. Za druhé: máte, pane Turnere, příklad nějakého takového precedentu, nebo alespoň vyjádření navrhovatelů těchto změn, že hodlají navrhovat ty další kroky?

Já osobně současnou situaci chápu tak (a o tuto problematiku se dlouhodobě aktivně zajímám), že navrhovatelé hodlají pouze bránit současný stav zbraňové legislativy, která prokazatelně dobře funguje, aniž by příliš omezovala práva občanů. O vhodném vyvážení našeho zákona panuje vzácný konsenzus mezi zákonodárci, státními orgány i povinnými občany a statistiky kriminality nenaznačují, že by tento konsenzus nebyl správný. Co více si od legislativy přát, než takovýto stav?

Naproti tomu, ze strany iniciátorů jiných současných změn zbraňové legislativy (tj. EU) zaznívají výroky o tom, že současné znění směrnice o zbraních je "málo ambiciózní" a samotná směrnice obsahuje ustanovení o jejím pravidelném revidování, které již nebude podléhat schvalování EP. A co je alarmující ze všeho nejvíc, v západní Evropě jaksi nepovažují za vhodné milostivě dovolit svým občanům bránit se v případech nutné obrany i palnou zbraní (natož ji za tímto účelem cíleně nosit).

Takže lze zcela seriózně, i bez vymýšlení nepodložených šikmých ploch (jak na mě působí Váš článek), očekávat ze strany EU postupné zpřísňování v tomto směru. A tudíž je vhodné jednat včas, a ne až bude pozdě.

Upřímně řečeno, osobně mi ten návrh připadá bezzubý - nic ani neuvolní ani nezpřísní. Vy se tedy nemáte čeho obávat, a EU si z něj podle mě taky nic dělat nebude.

U směrnice o zbraních obešli zcela jasné omezení tím, že ji zařadili do oblasti regulace vnitřního trhu (a ne bezpečnosti, která je v gesci států). Naproti tomu nadřazenost ústav členských států nad evropským právem není vůbec jasná, neshodnou se na tom ani ústavní právníci, takže šance na vymahatelnost čehokoli na základě Ústavy ČR je podle mě mizivá ještě více, než byla šance na úspěch soudního napadení aktuální směrnice.