Velmi dobře napsáno.

Jen mám jiný názor, že "krutost a lidskost, hrdinství i slabost se počnou promítat do těžko souditelných projevů, které dle mého soudu nemá smysl s odstupem více jak sedmdesáti let vůbec řešit. A je již úplně zbytečné oslavovat domnělé i skutečné hrdiny a soudit domnělé i skutečné zločince".

Naopak, dle mého je VŽDY třeba odsuzovat projevy krutosti a slabosti (i když se staly před tolika lety a v "nenormální" době), a stejně tak národ VŽDY potřebuje hrdiny jako své vzory. Jen tak se lze poučit z historie (viz poslední odstavec blogu), a zároveň vytvářet a posilovat národní hrdost.

Děkuji. Já jsem ani tak nemyslel krutost či slabost omlouvat, jako je v tu kontextu doby a situace chápat. S hrdiny je to pak těžké, ty skutečné je jistě správné ctít, ale než mít falešné, to raději žádné.

Pro me je 9. kveten predevsim Svatek Matek.

Letos ano.

Zdravím...

Bez šeříků to těch zhruba 80 let zpátky bylo prý normou. Pamětníci říkají, že v tu dobu konce války šeřík vykvetl dříve než obvykle. Byl zkrátka trochu překvapením. Raritou toho týdne...Mně nikdy nevadil. Mně dokonce nikdy ani nevadil jako symbol, mám ho hrozně ráda... i když vím, že a jak byl zneužitý. Mně dokonce po nedávné zkušenosti vleklého stresu ještě mnohem víc dochází, jak strašným stresem těch šest let být muselo a co se oslav týká, odděluji tu velmi pietně věci. Chapu tu clověčí úlevu a vděk a následná zneužití striktně kladu na jinou hromadu než tento moment, kdy se lidi objali s mírem...zní to komunisticky a hrozně co? Ale já bytostně vnímám poselství Komenského...a jeho míru. Vůbec nechápu, jak lze válku přežít...

Na serik mam docela hezke zpominky tusim z roku 1964 a zavod miru. tenkrat jsme ho hazeli na Jana Smolika a kriceli smolicku pacholicku dojed nam do Prahy v moderm tricku.

Karma, pokud má být cílem osvobození svoboda, tak osvobodili spojenci Holandsko, ale ne SSSR nás. Paradox je, že dnes je pro nás mnohem větším nebezpečím tehdejší vítěz, než tehdejší poražený.

To je smutný fakt, který se je dost možná založen na tom, že tehdejší vítěz nebyl o moc lepší než tehdejší poražený. Poražený prodělal hlubokou sebereflexi a podobně amorální vítěz neprodělal sebereflexi vůbec žádnou, a na svém vítězství si vybudoval jen další kult.

Nejhorší věcí pro vnímání vlastní historie národa a státu, je falšování dějin. Článek je typickým případem tohoto děje.

Napsal vyznavač rudé scifi Zdeňka Nejedlého

Pan Bor to nakousl ze správné strany. Nevšiml jsem si, že by v Plzni do toho veselí demonstrovali napruzení vyznavači Donalda Trumpa, že by někdo z tribuny vyžadoval nekončící vděk a další splátku nekonečného dluhu americkému lidu atd.

V Brně či Ostravě ovšem tyto věci probíhají, protože "se to tak vždycky dělalo" a vždy je lepší si lhát o osvobození, než připustit, že obě města prostě stála v cestě na Berlín.

V Praze to máme složité, protože vše, co se tenkrát stalo, se stát nemuselo a nemělo. Umřelo tu spousta lidí a naprosto zbytečně Proč?

Stejně jako ve Varšavě, Stalin dal náckům čas dodělal vše a pak chtěl osvobodit hromadu mrtvol těch, kdo by mu po válce odporovali.

A tak v této malé zemi máme tři různé příběhy.

Není nad polohu na demarkační čáře.

P,S. A jako špek na konec - Jáchymov. Město osvobozené US Army jistě netušilo, že za pšt let bude smutně proslulým Gulagem NKVD

Ostrava a Brno rozhodně nestály v cestě na Berlín.

A proč neslavit? Komunismus byl pochopitelně odporný, ale v květnu 1945 jsem se definitivně zbavili daleko většího nebezpečí, tj. okupanta, který nás chtěl státně, národně a přinejmenším do velké míry i fyzicky zlikvidovat. To si vděčnost a oslavu zaslouží, přičemž ta vděčnost nenáleží Stalinovi, ale odbojářům a vojákům všech zemí protinacistické koalice.

Pane, v květnu 45, stejně jako v listopadu 89 už bylo hotovo. Náš národ táhne do válek vždy v den, kdy je dobojováno. To ostatně platí i o říjnu 18. To byl také vítězný tanec nad mrtvolou monarchie.

AD: Pavel Dvořák

Proč se na západ od nás slaví konec války radostně a u nás, ne. Protože jsme záhy poznaly, že SSSR nešlo o osvobození, nešlo jim o obyvatelé Čech ale o rozšíření svého vlivu. Krátce po osvobození začalo znásilňování žen, loupeže, krádeže, vraždy, rabování našich továren, bank únosy československých obyvatel do gulagu. Bylyi jsme jediný stát, který pobyt vojsk hradil, ti místo aby ubývali, tak jich přibývalo. Armáda USA si svůj pobyt hradila v každé zemi, kam vstoupila.

Mam takovy dojem, ze letos stejne jako pred rokem se zadne oslavy nekonaji, A jestli se nepletu, tak pred tim uz to stejne slavili jen Francouzi.

Máte pravdu !!!

Státní svátky není třeba slavit vůbec - nikde a nikým !!!

Zcela postačí vlajková výzdoba vlajkami USA a EU.

Pod slovem " slavit" si představuji. něco jiného než pouhé kladení věnců.

Já myslím, že lidi, kteří prožili přeš 6 let válečného utrpení, se na šeříky dívali tenkrát zcela jinak.

To není o fangličkářství, ale je to obyčejné vyjádření radosti a úlevy, že konečně skončily hrůzy, o kterých my dnes už ani nemáme tušení, natožpak povědomí - mimo jiné díky ignorantství a zjednodušování, které je dneska v módě.

A v šeříku nejeli tenkrát "jenom" komunisti, jak by se mohlo mnoha zdejším lidem zdát.

Buďte rádi, že to skončilo, že se to už nikdy neopakovalo. Symbolicky si připomenout tu dobu šeříkem nebo kladeným věncem, je to nejmenší co můžeme udělat.

Jak chcete vychovávat děti ke vztahu k rodné zemi, vlasti, demokratickým tradicím atd., když ty tradice a historii vlastně vykořeňujete a dehonestujete?

No, nečekejte, že si sem přijdu přečíst vaše reakce. Za to mi to opravdu nestojí.

Nerozumím, Vám Martine. Jsme ve vztahu přátelském. Dědek byl v Terezíně, otce mi zatklo gestapo. Chvála přežili, pak zase v 50 letech volali - "Kdo to nad ránem zvoní. Fašisti jsou již přece odsunuti" ... ?

Podobně je to s Ruskem. Před 76 lety, vyhráli válku. No dobře. Dnes jsou to poraženci. Mám úctu k jejich člověku - Nemám úctu, k jejich režimu. Co je na mém sdělení neuctivého ? ...