Cenu dostal člověk. Schopný a úspěšný. Když vidím na ulici sráče, je to sráč, ať má jakoukoliv barvu. Patrik je pro mladé Romy příkladem, nic víc, nic míň. Každý má svůj život ve svých rukách. Aniž bych chtěla narušit jejich kulturu, myslím, že až se víc namíchají s neRomy, což bude za pár generací, budou úplně v pohodě. Skvělí hudebníci, tanečníci, spisovatelé, budou všechno, co budou chtít. Oni mají úžasný srdce. Jen se musí vymanit z předchozích generací, které jim ukazovaly, že stačí přežívat. A Patrik ukazuje, svým dětem, všem, co chtějí vidět.. lepší život. Howgh.

Obávám se že nebudou. A to tlumočím názor rómů, kteří se podobně jako pan Banga vydrápali nelehkou cestou. Oni sami lámou nad většinou svého etinka hůl a občas se vysloví způsobem, za který by zde dostali ban natotata. Jsou tu po generace a stav se výrazně nelepší. Srovnejme s vietnamskou komunitou. Začátek byl ve stylu "čím víc proužků, tím víc adidas" a rozumět jim skoro nebylo. Dnešní generace jsou premianti ve školách a úspěšní studenti, kteří za čas povedou výzkumné týmy a firmy.

Méně tančit a zpívat, více se učit ve škole, více smysluplně pracovat. Čest práci, jenž dobro koná.

"Cikánská otázka" je strašně zamotaná. Bangu nemám rád. Nemám. Když něco napíše, většinou s ním nesouhlasím. Ale je pravda, že vyšel ze složitého prostředí a že mladí cikáni potřebují vzory, které je vytáhnou. Takže klidně.

Co se samotné "cikánské otázky" týče, lidé nechtějí nějaké ceny, kecy či plakátovou kampaň. Chtějí řešení. Věřím, že kdyby schopná vláda (kde jí ale sehnat ?) nabídla řešení, které bude bolet obě strany (tj. tmavší strana by byla přinucená pracovat, posílat děti do školy a přestat dělat tak viditelný bordel a bílá by zavedla pozitivní diskriminaci a platila by opatření), bylo by to, až na klasických pyskujících 10 %, přijato velice dobře a vztahy by to narovnalo lépe než sto tisíc literárních cen.

Připomínám písničkáře Pavla Dobeše (zpěvník Zpátky do trenek). Oblíbený účastník písničkářských setkání. Je-li či není-li Rom, nikdo nezkoumal. Jeho tvorba je úctyhodná.

No vidíte, pane Turnere, a pak, že nejsme dobří čeští rasisté.....

Diskuse je přímo názorná.

Je jen škoda, že romský dezolát si nemůže vzít fangli a jít na Václavák vyřvávat o národu, jak činí jejich "bílé" ekvivalenty.

Patriku Bangovi za Magnesiu literu gratuluji. Zaslouží si ji.

dobře to děláš...zítra zas budeš mít s tou svou propagandou místo na titulce

Z toho si odnáším to, že kdo chce, tak ten funguje a kdo nechce tak ne a je úplně jedno zda je to Rom, Vietnamec, gadžo nebo kdokoli jiný.

Z toho plyne další závěr a to ten, že je zcela zbytečné lít peníze do romských, začleňovacích a dalších podobných neziskovek, protože výsledky práce těchto organizací jsou nulové, jak tu někdo správně napsal Vietnamci se zařadili během jedné generace i bez toho a Romové, až na malé procento, ani za sto let s podporou.

Správně, pane Schmidt, je nutné, aby peníze šly Romům, ne bílým polepšovatelům světa. K Vietnamcům platí to, co jsem pověsil pod zmíněný příspěvek. Přečtěte si, přemýšlejte.

V mém okolí všichni romové pracují - Pěkná pohádka a teď tu o Karkulce

Proč se zdůrazňuje, že cenu dostal Rom? Po válce ve Vietnamu sem přišla řada Vietnamců, neuměli ani česky. Naučili se a dneska jejich děti jsou tu herečka, tu tiskový mluvčí, onde student vysoké školy... bez začleňovacích a jiných organizací, prosazujících práva Vietnamců. A stihli to za jednu nebo dvě generace. Když je po sjednocení vyhodili z Německa, začlenili se u nás, naučili jazyk a jejich děti jsou obvykle výborní studenti. Zato s Romy jsou pořád problémy, pořád jsou milióny na začleňování atd. PROČ??? A to je to, co už společnosti prostě začíná vadit. Že se někdo začlení bez problémů a druhý jen stále natahuje pracky a vyžaduje neustálou podporu, ale sám pro to skoro nic neudělá.

PS: i na Vietnamci je na první pohled vidět, že není zrovna "gádža".

Nejspíš proto, že úspěšní Romové jsou (na rozdíl od Vietnamců a jiných menšin) pořád ještě světlou výjimkou. Až to bude běžné (a sám Patrik Banga to v rozhovoru pro týdeník Téma odhaduje až na pět generací), nebude se to tak zdůrazňovat.

Nelze zpochybňovat skutečnost, že velké procento Romů se nejen nestane úspěšnými osobnostmi, ale ani spořádanými občany, ale o to více je ze strany majority nutné o to usilovat, a to všemožnými prostředky.

Zdroj: https://turnerjiri.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=801244

Usilovat musí oni, ne my.

Problém spočívá v tom, že ocenění pro Roma budí takovou pozornost, jelikož je neobvyklé, a pak v tom, že je Bangova rasová příslušnost neoddělitelná od jeho knihy, jak píšete, protože je o romské problematice a o autorově cestě, která je příkladná a obdivuhodná. Až se nikdo nebude pozastavovat nad rasovou příslušností oceněného a až Romové budou oceňováni za knihy o obecně lidských otázkách, v nichž etnická příslušnost nehraje roli, pak budeme na správné cestě.

Pane Kvapile, zrovna u Vás mě ten závěr, že Patrikoco "Romství" hrálo v ocenění roli zaráží. Očividně jste knihu nečetl. Tady na blogu si každý druhý myslí, že je spisovatel, Patrik je. Navíc velmi dobrý. Pokud si ji přečte, jsem přesvědčený, že se Vám bude líbit.