Pořád nevím v čem ten odboj spočíval. V zapalování stohů a dál....První větší akce skupiny, na které bratry Mašíny doprovázel Milan Paumer, se odehrála v Chlumci nad Cidlinou 13. září 1951. Skupina přepadla zdejší služebnu Sboru národní bezpečnosti (SNB). Bratři měli dva plány, nakonec byl zvolen Josefův, a to příslušníka zlikvidovat železnou tyčí. Tlustou železnou tyčí udeřil Kašíka Ctirad, příslušník ale po úderu nezemřel, ani neztratil vědomí, a tak byl zastřelen. V personálním spise Kašíka je uvedeno, že jako bývalý člen lidové strany a poté sociální demokracie pod dohledem StB. Ctirad Mašín, Milan Paumer a Zbyněk Janata se 28. září 1951 rozhodli opatřit další zbraně, a proto opět přepadli služebnu SNB, tentokrát v Čelákovicích. Příslušníka Jaroslava Honzátka, který toho dne zastupoval za kolegu, vylákali ze služebny pod záminkou dopravní nehody. Příslušníka poté odzbrojili, svázali a vrátili se s ním na služebnu. Zde odcizili několik samopalů, pistole a střelivo. Chloroformem omámeného a spoutaného Honzátka poté podřízl Ctirad Mašín dýkou Dne . Dne 2. srpna 1952 zastavili Josef Mašín a Václav Švéda ve stejnokrojích Lidových milicí v Hedvikově na Chrudimsku vůz se čtyřmi zaměstnanci společnosti Kovolis Hedvikov, v němž byly převáženy mzdy pro zaměstnance (884 239 korun). Při potyčce byl zabit účetní Josef Rošický. Rošický byl dle tvrzení skupiny členem KSČ, přičemž protokol policie z místa činu uvádí mezi osobními věcmi Rošického i legitimaci KSČ vedenou na jeho jméno. Jeho sousedé a někdejší spolupracovníci ovšem potvrdili, že Rošický členem strany nebyl, funkcím se vyhýbal a v době před únorovým komunistickým převratem prý dokonce patřil k blízkým spolupracovníkům tehdejších majitelů závodu. Došlo patrně k záměně s milicionářem Rosickým. Členství Rošického v KSČ odmítl také jeho syn Stanislav Rošický, který v roce 2008 prohlásil: „Tátu zavraždili. Byla to loupežná vražda a Mašínové jsou loupežní vrazi.“

To, že nevíte, v čem spočíval odboj proti komunistům, je Vaše vizitka.

Mašínové jsou hrdinové. A pan Paumar taky.

Karma!

O faktu, že úmyslně zavraždit nevinného člověka je zločinem a vrah je zločincem, kterého není možné oslavovat jako hrdinu, přece nelze diskutovat.

Skvěle napsáno

Vás článek beru jen jako další příspěvek do nikdy nekončící diskuze. S jinou optikou doby historiků souhlasím, Žižku dnes pomalu všichni považuji za šíleného vraha, jenže v jeho době nosil každý muž u pasu zbraň a nebylo to pro okrasu. Ano, událostí Mašínů se odehrály v době, kdy i morálka byla vyšší než za Žižky. Nepovažuji je za hrdiny, ale jsem dálek toho jejich činy soudit. Ve válkách, které se dějí dnes, jsou muži jim podobní, kteří bojují dle našich morálních hodnot na správné straně a občas se podobných činu dopustí. Člověk má v sobě nějaký spouštěč, který se probouzí, když se kolem něj děje nějaké zlo. A on sám je schopný se pak podobného zlá dopustit. Tyhle spory kolem Mašínů nikdy neskončí. Hezký den

Napsal jste správně, ve válkách, jenže tedy již válka nebyla. Pokud soukromou, osobní válku, povýším nad zákon a povedou ji způsobem Mašínů, kdo všechno bude mým legitimním cílem? Kdokoliv, koho si zamanu , způsobem, který uznám za vhodný? Odboj jako takový jimi prováděn nebyl, pouze trestná činnost nejhoršího ražení.

Připomínám procesy z padesátých let, kdy bylo protiprávně popraveno asi 230 lidí ve zinscenovaných procesech. Ti byli věšeni také spoutaní, Milada Horáková visela na oprátce 20 minut, než zemřela. Ale to je OK? A tyto činy nikoho neznepokojují? Ani když se na ně díváme optikou tehdejší doby či dnešní?

A to nepočítáme zastřelené na hranicích nebo umořené v "domečku" či v lágrech a na uranu.

Taková byla doba a kdo o těch zločinech věděl, musel se bouřit. A ono to vypadá, že někteří už o nich vědět ani nechtějí.

Pan autor by mohl odpovědět na otázku, co by sám udělal, kdyby se sám ocitl s člověkem, o němž by věděl, že jej okamžitě udá - což prakticky znamenalo smrt. Asi by mu potřásl rukou a popřál rychlou cestu do nejbližší stanice SNB.

Takže, kdo klesne na úroveň vrahů komunistům je odborář. Zabíjeli jenom proto, že chtěli zbraně, peníze, ale ne proto, že se jednalo o členy KSČ. To bylo v jejich případě vedlejší.

Tentokráte plný souhlas, vidím to stejně.

V době nejtvrdší "diktatury proletariátu", politických vražd a vyhánění sedláků ze svých domovů nebyli přisluhovači tohoto režimu nevinní. Četník musel přísahat věrnost tomuto režimu a pokud někdo mohl nosit zbraň, musel být pořádně "prokádrovaný" . A že nebyla válka? Pro mnohé ano, přicházeli o svoji svobodu, své životy, o své blízké a o své majetky.

Máme tu dva řadové příslušníky SNB a pokladníka, člena KSČ. Na druhou stranu strýc Mašínů byl také členem v KSČ, který měl navíc styky s Reicinovým OBZ a neváhal jich využít, když po válce coby velitel internačního tábora nechal svévolně popravit nezletilé sudetské Němce. Intimní přítel maminky Mašínů Zbyněk Roušar byl rovněž člen KSČ, dokonce v OBZ pracoval, poté přešel do diplomacie se zpravodajskými úkoly. V Kongu jako konzul udal svého podřízeného, jenž chtěl kontaktovat exilové politiky (myslím že šlo o Ripku). Onen spolupracovník dostal 11 let, byl zastřelen při pokusu o útěk z vězení...Obávám se, že argumentace členstvím v SNB (či v KSČ - kde nakonec byla i maminka Mašínů) právě s ohledem na minulost Ctibora Nováka nebo Zbyňka Roušara těžko může obstát.

Přesně popsáno, vrah zůstává vrahem.

Historii píší vítězové a o hrdinství či padoušství rozhodují školní učebnice.

I kdybychom komunistický režim prohlásili za zločinný a všechny jeho občany za kolaboranty, pořád mám jiné představy o hrdinství.

Třeba z Rychlých šípů , což není žádná morální moderna.

A co když za okupace zastřelil odbojář českého četníka a nebo naopak. Co je vražda? Včil mudruj.

Svázaného a omámeného?